step21 – Initiative für Toleranz und Verantwortung: Hintergrund // Historické pozadí

Projekte [Weiße Flecken] Gastbeiträge Ostrava Hintergrund // Historické pozadí

Das Münchner Abkommen – Über uns, ohne uns

: Ostrava und seine Nachbargemeinden nach dem Münchner Abkommen. Die orange gefärbten Gebiete wurden am 1. Oktober 1938 dem Deutschen Reich angegliedert. Quelle: Prof. M. Havrlanta, Ostrava // Ostrava a své sousední obci po Mnichovské dohodě. Oranžově vybarvené území bylo od 1. října 1938 přičleněno k Německé říši. Zdroj: Profesora M. Havrlanta , Ostrava

Am 30. September 1938 unterzeichneten die höchsten Vertreter Deutschlands, Großbritanniens, Frankreichs und Italiens das Münchener Abkommen, welches Tschechen als Münchner Diktat bezeichnen. Auf dessen Grundlage musste die Tschechoslowakei ihre Grenzregion an das Deutsche Reich abtreten; die tschechoslowakische Regierung hatte keinerlei Möglichkeit der Einflussnahme. Deutsche Truppen besetzten das tschechoslowakische Grenzgebiet laut eines genau festgelegten Planes vom 01. bis 10. Oktober. Abgetrennt wurden so die überwiegend deutsch besiedelten Grenzgebiete der Tschechoslowakei, in denen laut der Volkszählung von 1930 allerdings mehr als 700.000 Tschechen und Slowaken lebten. Im neu errichteten Reichsgau Sudetenland befanden sich auch die Gemeinden wie Svinov (Schönbrunn) und Polanka, welche Nordosten an das damalige Ostrava grenzten. Obwohl viele Tschechen vor der Besatzung des Grenzgebietes ins Landesinnere flüchteten, bildeten sie laut Volkszählung vom 17. Mai 1939 im östlichen Sudetenland 20,2% der Bevölkerung.

Tschechisches Schulwesen im Reichsgau Sudetenland

Durch die Besatzung im Oktober 1938 wurde auch das tschechische Schulwesen wesentlich betroffen. Im Grenzgebiet wurden unmittelbar nach der Entstehung des Sudetengaus und dem Einmarsch deutscher Truppen alle tschechischen Real- und berufsbildenden Schulen sowie Lehrerbildungsanstalten geschlossen. Tschechische Bürgerschulen wurden schrittweise reduziert, bis sie 1942 völlig verschwanden. Tschechische Grundschulen blieben als einzige während der ganzen Okkupation zumindest teilweise erhalten. Für die noch erhaltenen tschechischen allgemeinen Schulen wurden während der gesamten Besatzungszeit keine Schulbücher ausgegeben. In den Schulbüchern aus der Zeit der Ersten Tschechoslowakischen Republik wurden Seiten herausgerissen oder zusammengeklebt und „bedenkliche“ Stellen geschwärzt. Lehrbücher der Geschichte und Geografie sowie später auch tschechische Lesebücher wurden verboten. Die Schließung von Schulen rief beispielsweise auch in Svinov und Polanka großen Widerstand hervor; dort wagten es Eltern, die ihre Kinder nicht in deutsche Schulen schicken wollten, sogar, öffentlich zu demonstrieren. Ganz kompromisslos gingen die Schulbehörden in der Frage der Kindergärten vor. Im Sudetenland wurden ausnahmslos alle Kindergärten durch deutsche ersetzt. Die nationalsozialistische Schulpolitik im Reichsgau Sudetenland zielte vor allem auf die Ausbildung und Erziehung von Hilfsarbeitern für die deutsche Industrie ohne höhere Bildung ab.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mnichovská dohoda – O nás, bez nás

Dne 30. září 1938 podepsali v Mnichově představitelé Velké Británie, Francie, Itálie a Německa smlouvu, kterou Češi označují jako Mnichovský diktát. Na jeho základě muselo Československo odstoupit svá pohraniční území, československá vláda neměla šanci jakkoliv zasáhnout. Německé jednotky obsazovaly pohraničí dle přesně stanoveného plánu od 1. do 10. října. Tak bylo odtrženo pohraniční území osídlené převážně Němci. Na tomto území žilo však také podle sčítání z roku 1930 více než 700 tisíc Čechoslováků. V nově zřízené říšské župě Sudety se najednou ocitly i obce ležící na východ a severovýchod od Moravské Ostravy jako Svinov a Polanka. Právě v těchto částech dnešní Ostravy patřících k východním Sudetám se stala s ohledem na vysoký podíl českého obyvatelstva vysoce aktuální otázka školství. Řada Čechů sice utekla před obsazením pohraničí do vnitrozemí, přesto však dle nacistického sčítání lidu z května 1939 tvořili Češi v oblasti východních Sudet 20,2% všeho obyvatelstva (skutečný počet byl výrazně vyšší než udávaly nacistické statistiky).

České školství v říšské župě Sudety

Okupace v říjnu 1938 měla vyrazné důsledky na české školství. V pohraničí byly bezprostředně po vzniku Sudetské župy a příchodu německého vojska zrušeny všechny české vyšší školy, všeobecné a odborné střední školy, stejně tak i učitelské ústavy. České měšťanské školy byly redukovány postupně až k úplnému zániku v roce 1942. České obecné školy zůstaly jako jediné alespoň zčásti zachovány po celou dobu okupace. Po celou dobu okupace nebyly vydány žádné české učebnice. V učebnicích z první republiky byly vytrhány nebo slepeny listy, začerněná „závadná“ místa. Učebnice dějepisu, zeměpisu a později i české čítanky byly zakázány. Zavíraní škol vyvolalo silnou vlnu odporu napřiklad i v Polance a Svinově, kde se rodiče odmítající posílat děti do německých škol odhodlali dokonce k veřejným demonstracím. Zcela nekompromisně postupovali školské úřady v otázce mateřských škol. V Sudetech byly bezvýhradně všechny mateřské školy nahrazeny německými. Cílem skolní politiky v říšské župě Sudety byla především výchova zdatných pomocných dělníků a pracovníků, u kterých se nepředpokládalo dosažení vyššího vzdělání.